# Rudá Avantgarda - projev 8. 1. Čest práci, předem mi dovolte říct, že mě těší v jakém počtu jsme se dnes sešli. Tohle je jasný důkaz toho, že Venezuela není sama a mezinárodně vypuklo mnohonásobně větších protestů, které nadále přetrvávají. Aktuálně jsou ulice Caracasu plné, plné vyjadřující odpor vůči agresi, a my dnes stojíme zde, sice na náměstí svobody, ale za to přímo bok po boku každého Venezuelského pracujícího. Není to poprvé, co vidíme agresi amerického imperialismu na půdě Venezuely. Podobné události se odehrály roku 2002, kdy se Bushova administrativa připravovala převzít venezuelský ropný průmysl. Hugo Chávez svou politikou ohrožoval zájmy gigantů ropných společností a vyvolával obavy ve Washingtonu. V den samotného puče 11. dubna 2002 se Washington společně s dalšími elitami radovali, docházelo k násilí, zatýkání vládních politiků, střílení do davu mas, který nesouhlasil s pučem a také rušení několik dekretů, které byli Bolívarskou revolucí dosazeny a zlepšili život několika pracujícím a rolníkům. Nicméně Washington a vlastnící ropných gigantů nepočítali s jedním faktorem, a to mobilizací mas na ulicích, které puč po 47 hodinách rozmetali a zasadili se o vydání Chaveze zpět do Venezuely. Tento puč organizovaný vojenskými představiteli se rozpadl ve chvíli, kdy Pedro Carmona vyhlásil rozpuštění národního shromáždění. To vedlo ke zhroucení prozatímní vlády a dále narůstající podporu Chávezovi. Ale jaké byly reakce západních představitelů jednotlivých států na současnou událost? Např. Benjamin Netanyahu podpořil Trumpa a operaci jako „odvážné a historické vedení ve jménu svobody a spravedlnosti". Člověk, který od 7. října 2023 provádí úmyslně genocidu na obyvatelích Palestiny, ten který blokuje dovoz potravin a humanitárních potřeb do trosky zahlcené Gazy a přesně ten člověk, který se zasadil o několik desítek tisíc mrtvých nevinných si dovolí mluvit o svobodě a spravedlnosti? Keir Starmer, další válečný štváč komentuje situaci tím, že „nepláče nad koncem režimu Madura, protože ho Velká Británie nepovažovala za legitimního prezidenta". Ptám se, jak to, že v takovém případě považuje Zelenského za legitimního prezidenta, když mu 20. května 2024 skončil oficiální prezidentský mandát, cenzuruje opozici, perzekuje levicové subjekty a zasazuje se o větší korupci na Ukrajině? Ve Velké Británii má jak Starmer tak i Trump nižší procentuální popularitu než samotný Maduro. Řve někdo o tom, že Trump nebo Starmer falšují volby nebo jsou nelegitimními zástupci? Nikoliv. Americký ministr zahraničí ještě před chvílí Trumpem zvaný little Marco ujišťuje svět o tom, že tohle není válka proti Venezuelanům, ale proti narco-organizacím a hrozbám USA. Proč si tedy celá operace vyžádala okolo 80 obětí včetně nevinných místních obyvatel? Číslo nevinných roste ještě výš, když do nich započítáme mrtvé rybáře zlikvidované raketami a označené spojenými státy za lodě převážející drogy. Aby toho nebylo málo, Donald Trump vyhrožuje viceprezidentce Delcy Rodriguezové, že nebude-li jednat dle požadavků USA může skončit hůře než Maduro. To už snad nemůže být horší, anebo ano? Trump světu sděluje, že Kolumbie, Kuba, Mexiko nebo Grónsko mohou být dalšími státy a Gustava Petra, demokraticky zvoleného prezidenta Kolumbie sám ujišťuje, že bude dalším cílem. Kuba, která úspěšně čelí agresivní americké blokádě přes 66 let by se mohla dočkat určité krize. Je totiž hodně závislá na dovozu ropy, čehož by Trumpova administrativa mohla pravděpodobně využít k úplnému odtržení dovozu barelů na Kubu. To by mohlo podpořit větší potopení Kuby, o což se snaží USA už několik dekád. Asi nás ani nepřekvapí stanovisko našeho ministra zahraničí, motoristy Petra Macinky, který řekl následující „Situaci ve Venezuele pozorně sledujeme. USA opakovaně ústy prezidenta Trumpa upozorňovaly na možnou eskalaci napětí s ohledem na kroky nelegitimního režimu vůdce Madura." Co jiného očekávat od motoristů, kteří se více než radují z politiky Trumpa. Premiér Babiš situaci okomentoval tím, že „se to dalo čekat" a doufá v „naději a demokratický vývoj". Naději? Demokratický vývoj? Jakože naděje a demokratický vývoj znamená jakýsi protektorát pod diktátem Washingtonu? Pak se ptám, kde jsou nyní ty veškeré řeči pánů Babišů, Rakušanů, Fialů a dalších o neustále opakujícím se Mnichově? Tohle je dostačující důkaz amerického imperialismu v akci. Agresivně intervenovat do nezávislé země, vybombardovat civilní oblasti, změnit režim za účelem známého „šíření demokracie" jak tomu bylo např. v Iráku nebo Libyi, dostat pod svou kontrolu ropné rafinerie a celkovou kontrolu nad zemí, která má největší ropné rezervy na světě sčítající přes 303 miliard barelů. Každý z nás si asi dokáže představit, co se honí hlavou velkému příteli pedofila Epsteina, který má v moci takové rezervy. Ropný sektor pod firmou Petróleos de Venezuela S. A. znárodněný již za vlády Chaveze by byl definitivně zprivatizován a otevřel by dveře různým parazitům, kteří by pouze profitovali z rozprodávání do zahraničí. To by časem znamenalo ekonomickou katastrofu pro Venezuelu, vznik oligarchie a závislost pod imperialistickými mocnostmi. Tedy Venezuela by se vrátila přesně do dob před samotnou Bolívarskou revolucí -- bída, korupce a profit. Zároveň však je jasné, že se Venezuela nemůže nikam posunout pod kapitalistickou mašinérií. Proto se kdysi naskytla ve Venezuele příležitost Bolívarské revoluce, která dokázala posunout Venezuelu dál. O tomhle se zmiňoval Hugo Chavez v rámci osobnosti Simona Bolivara, který když pozvedl prapor vzpoury proti španělskému imperialismu, měl na mysli válku za národní osvobození, která by dokázala sjednotit všechny národy latinské Ameriky. Dnešní situace v latinské Americe dává skutečně za pravdu těmto slovům. Dále Trump tvrdí, že Maduro je lídrem narco-organizace a že proti nim je třeba bojovat, přičemž nemá žádných důkazů, kde by Maduro byl v přímém spojení s místními kartely. Na druhou stranu 1. prosince 2025 udělil Trump milost bývalému prezidentovi Hondurasu, Juanu Hernandezovi, který byl na základě prokazatelných důkazů odsouzen na 45 let ve vězení za napomáhání dovážení kokainu do USA. Dokonce samotné ministerstvo spravedlnosti USA, zrušilo obvinění, že Maduro byl šéfem drogové organizace Cartel de Los Soles, o níž experti tvrdí, že ani takový kartel neexistuje. A když už by Trumpa nezajímaly drogy, tak náhle začne mluvit o demokracii. Jak Maduro ve skutečnosti není legitimním prezidentem, že volby jsou falšované, a to mu dává právo k agresi. Zajímá ale Trumpa, zda skutečně probíhají spravedlivé volby? Ovšemže nikoliv, pakliže ano, jak je možné, že v Bílém domě přivítal Muhammada bin Salmana, který nebyl zvolen a doposud v Saúdské Arábii neprobíhají volby. Já se tedy ptám, tohle je skutečně člověk, který chce Nobelovu cenu za mír? Člověk, který se otevřeně vyjadřuje o svržení systému, vyhrožuje dalším státům svou ozbrojenou intervencí a nedávno bombardoval Nigérii. Kořen imperialismu tkví v kapitalismu. Systému, který nadále bude produkovat konflikty, války, ekonomické kolapsy, epidemie, chudobu, environmentální katastrofy a více. Stačí se poohlédnout za rokem 2025, který byl velice revolučním. Byli jsme svědky několika válek, genocid, konfliktů a v reakci na to sílící Gen Z revoluce a protesty, které skutečně otřásly světem. Teprve začal rok 2026 a rozjíždí se neskutečnou rychlostí. Tento rok bude o dost více revolučnější oproti minulému. Proto musíme být připraveni, abychom dokázali skutečně pochopit a analyzovat události, které nás čekají tento rok. Kdo chce svět ovládnout, musí mu porozumět. Mládež si totiž uvědomuje, že tento systém již nefunguje, točí se v katastrofických kruzích a veškeré hrůzy dopadají právě na ní. Proto potřebujeme alternativu vůči tomuto systému, a s tím i ty správné revoluční ideje založené nikoliv na idealismu, ale skutečné vědecké analýze dnešní společnosti. Toho ale nedosáhneme bez skutečné avantgardy pracujících a mládeže, jasný prapor, který bude schopný vést k svržení tohoto prohnilého systému. Kdo jiný, když ne my? Kdy jindy, když ne teď? Každý kdo tu dnes stojíme jsme frustrovaní, naštvaní z Venezuely, Palestiny, válce na Ukrajině, genocidy v Súdánu a takhle bych mohl zmínit desítky dalších konfliktů. Můj proslov není o Madurovi, ale o odsouzení imperialistického útoku Spojených států amerických. Protest je skvělý prostředek, kterým upozornit veřejnost o události, demonstrovat odpor vůči těmto svinstvům, ale také jde o výsledek. Pouhé hlásání hesel a informování o situaci nic nezmění. Musíme si ale uvědomit jedno, a to že my máme skutečnou moc, moc budovat a organizovat, tedy budovat větší moc podloženou a stavějící na korektních idejích potvrzené nejen současností, ale i samotnou historií. Musíme převzít zodpovědnost a moc do svých vlastních rukou, bez toho to nepůjde. Proto nikdy předtím nebylo důležitější než nyní se skutečně organizovat a bojovat za budoucnost, která nebude založena na zisku, nýbrž na uspokojení potřeb široké společnosti. Těm, kteří se neorganizují chci připomenout jasný citát Rosy Luxemburg - Kdo se nehýbe, necítí své okovy!